JE E EK NAD JE

 poh;dka o t;ech d;jstv;ch

Postavy:

Je;e;ek, kter; se ztratil za povodn; U;ovka, ;ij;c; na b;ehu ;eky ;pa;ek, v;dce hejna
Sova, nejmoud;ej;; obyvatel lesa Havran, obyvatel lesa
Je;icha, m;ma Je;ka
Ryby, ;ij;c; v ;ece, pt;;;tka-;;ci ;pa;ka, je;ci

PRVN; JEDN;N;

SC;NAPRVN;

Na ja;e je les po povodni st;le zaplaven, ale voda u; za;ala ustupovat. Mal; ;pinav; Je;e;ek se pl;c; u b;ehu, tu se no;; do vody, tu se vyno;;. Sleduje ho, mluv;c sama pro sebe, U;ovka.

U;OVKA: "Ach jo ... Je;t; je;ci tu chyb;li ... Kdy se u; utop;;? Nepot;ebuji takov; sousedy."

JE;E;EK (z d;lky): "Pomoc! Zachra;te m;!!!"

U;OVKA: "Aj, nek;i; tolik. Prost; se utop a hotovo. Pro; tolik hluku?!"

U;ovka to nevydr;; a vyt;hne Je;e;ka z vody.

U;OVKA: "Jsi na;ivu?"

JE;E;EK: "Vypad; to tak."

U;ovka pom;h; Je;e;kovi vst;t.

U;OVKA: "Aodkud jsi k n;m p;i;el, Je;e;ku?"

JE;E;EK: "Nev;m. Ztra-ztratil jsem maminku." (pl;;e)

U;OVKA(vine se kolem Je;e;ka): "Nef;ukej! N;co vymysl;me."

JE;E;EK: "Najde; mou maminku?"

U;ovka se plaz; stranou.

U;OVKA: "Bydleli jste na druh; stran; ;eky. Nebudu ji hledat. Anejsp;; zahynula b;hem povodn;. Zvykni si ;;t s;m. Zat;m ti najdu ve;e;i. Bude; j;st ;;bu?"

JE;E;EK: "Moje maminka nezem;ela, l;e;, ur;it; ji najdu! A;;by nej;m, m;m r;d bobule."

SC;NADRUH;

Rann; les. Objev; se ;pa;ek.

;PA;EK: "Straka m; p;inesla novinu. Je to pravda? M;me nov;ho obyvatele?"

U;OVKA(rept;): "Kdo m;;e b;t pravdiv;j;; ... Pro; jsi sem p;ilet;l?"

;pa;ek se chyt; k;;dly za srdce.

;PA;EK: "Tebe nikdo neu;il, ;e se ;pa;ky takhle mluvit nem;;e;? Mimochodem, jsem v;dce a u;itel hejna! Amus;m sv;m ;;k;m ;;ct, co a kdo je v lese ;ek;."

U;ovka zasy;;.

U;OVKA: "M; u;il ;ivot, ne ;pa;ci. Le; odsud."

;PA;EK: "Copak je nebezpe;n;?"

U;OVKA: "Pro koho, pro tebe ;i co? Vid;l jsi l;taj;c; je;ky? Jak si mysl;;, ;e t; dostane? Zat;m je to jen mal; Je;e;ek v nesn;z;ch. Krom; toho, pokud se n;kdo mus; b;t, jsem to j;."

;pa;ek nevysoko vzl;tne.

;PA;EK: "Kolik ;e mu je let?! Copak tento Je;e;ek je;t; nev;, ;e sn;d; takov;, jako jsi ty?"

U;OVKA: "Ne;ekla jsem mu o tom. Apro; by to m;l v;d;t? Zat;m j; s pot;;en;m bobule."

;PA;EK: "Apro; jsi ho zachr;nila? D;;ve nebo pozd;ji t; stejn; sn;."

U;ovka se pod;v;, jestli Je;e;ek sp;.

U;OVKA: "Douf;m, ;e to bude „pozd;“. ;pa;ku, ty bys asi ud;lal tot;;, proto;e je je;t; Je;e;ek. Nav;c pt;k;m, pokud jsou na obloze, je;ci nezp;sobuj; ;kodu."

;PA;EK: "Jsi si jist;? Jsem zodpov;dn; za pt;;ata a nemohu vystavit jejich ;ivoty nebezpe;;."

U;OVKA: "Ano, jsem si jista. ;pa;ku, v;dy; ty l;t;; a vid;; v;echno, co se d;je na t; stran; lesa. Pom;;e; pichl;;kovi naj;t maminku? Je to v na;em nejlep;;m z;jmu."

;PA;EK: "Je moj; povinnost; pom;hat d;tem, zvl;;t; pokud jsi za n;j zodpov;dn;."

;pa;ek odlet;. U;ovka se zamy;len; d;v; na sp;c;ho Je;e;ka.

U;OVKA: "Jak; jsi bezmocn;..."

SC;NAT;ET;

Vrchol kopce. Je;e;ek sb;r; v;tvi;ky pro sv;j dome;ek. U;ovka mu pom;h; a t;hne je nahoru. Z druh;ho b;ehu ;eky k nim let; ;pa;ek.

;PA;EK: "Je;e;ku, vid;l jsem na druh; stran; ;eky dosp;l; je;ky! Mo;n; je tv; m;ma na;ivu."

Je;;eek odhod; v;tvi;ky a b;;; ke ;pa;kovi, aby jej obejmul.

JE;E;EK: "Hur;! ;;kal jsem, ;e je na;ivu!"

;pa;ek let; stranou, Je;e;ek sp;ch; k U;ovce a sna;; se ji obejmout.

JE;E;EK: "Vid;;, a tys mi nev;;ila!"

U;ovka se odplazila stranou.

U;OVKA: "Nez;le;; na tom, ;emu jsem v;;ila j;, hlavn; je to, ;emu jsi v;;il ty. Se sv;mi bodlinkami bys m;l b;t opatrn;j;;."

JE;E;EK: "Mil; ;pa;ku, m;;ete ;;ct mamince, kde jsem, aby si m; vyzvedla?"

;PA;EK: "Je;e;ku, v t;to ;;sti lesa se nezastavujeme, jsou tu sokoli a sovy - je to p;;li; nebezpe;n;. Nem;;u si s nimi ani promluvit."

U;OVKA: "Proto jsem ti ;ekla, aby sis zvykal ;;t bez n;, pichl;;ku."

Je;e;ek zvedne odhozenou v;tvi;ku a to;; ji v tlapk;ch.

JE;E;EK: "Tak;e se dostanu p;es ;eku."

SC;NA;TVRT;

Okraj lesa. ;pa;ek u;; zp;vat pt;;ata sed;c; na v;tvi stromu. ;pa;ek a pt;;ata zp;vaj; spole;n;.

U;OVKA: ";pa;ku! Pot;ebujeme tvou pomoc!

;pa;ek let; dol;.

;PA;EK: "Jsi nezdvo;il; jako v;dy, U;ovko, ale r;d pom;;u sv;m kamar;d;m. Co jste cht;li?

JE;E;EK: "V;;en; ;pa;ku, jsi chytr; a laskav;, mo;n; v;;, jak bych se mohl dostat p;es ;eku?"

U;OVKA: "Po;kat na zimu, dokud ;eka nezamrzne, ch;pe;, nen; mo;n;. Do t; doby se my, jak v;;, ulo;;me k zimn;mu sp;nku."

;PA;EK: "Zase jsi ke mn; hrub;? Rad;ji si vezmi p;;klad z Je;e;ka."

U;OVKA: ";pa;ku, m;me dohodu: nedot;k;m se pt;;at, ty pln;; n;kter; m; prosby. Kde lze v t;to dohod; naj;t i jen slovo o vz;jemn; l;sce?"

U;ovka se za;;n; plazit kolem Je;e;ka a ;pa;ka, ;pa;ek l;t; z jednoho m;sta na druh;, d;l od U;ovky.

JE;E;EK: ";pa;ku, pros;m t;, pomoz n;m."

;PA;EK: "Dob;e, Je;e;ku. Pod;v;m se, jestli pobl;; nebude most, ale rad;ji se hned u; plavat. Bu; s U;ovkou, i kdy; o n; jako o u;itelce pochybuji, nebo s rybami.
(stranou) Nevyb;r;; si dobr; p;;tele, Je;e;ku."

SC;NAP;T;

;eka. Je;e;ek a U;ovka jsou ve vod; u b;ehu. Vyu;ov;n; sleduje Havran, kter; sed; pobl;;.

U;OVKA: "Pod;vej, pichl;;ku, vystr;;; hlavu z vody a pohne; ocasem ze strany na stranu."

Je;e;ek se sna;; d;lat to, co ho u;ila U;ovka.

JE;E;EK: "N;jak mi to nejde."

U;OVKA: "Je to asi proto, ;e jsme bl;zko b;ehu. Odplujeme d;le. Polo; sv; tlapky na m;j krk...

JE;E;EK: "Top;m se, zachra; m;!"

U;ovka se pot;p; pro Je;e;ka a vyt;hne ho na b;eh.

U;OVKA: "Zd; se, ;e ;pa;ek m;l pravdu. Budeme muset po;;dat o pomoc ryby."

Potop; se a brzy se objev; na hladin; vody s hejnem ryb, Havran p;il;t; bl;;.

JE;E;EK: "Dobr; den, ryby."

PRVN; RYBA: "U;ovko, jsi si jista, ;e je mo;n; ho nau;it plavat? Je n;jak divn;."

JE;E;EK: "Opravdu se chci nau;it plavat. Mus;m se dostat k m;m;."

Je;e;ek vstupuje do vody.

DRUH; RYBA: "Jasn;. Poslouchej. Abys mohl plavat, mus;; se potopit a vrt;t ploutvemi a ocasem. Vpravo vlevo. Vpravo vlevo. Takhle."


Ryby spole;n; ukazuj; Je;e;kovi, jak pohybovat ploutvemi.

JE;E;EK: "Potopit se?Ajak m;m d;chat?"

T;ET; RYBA: ";;brami p;ece."

Je;e;ek se prohl;;;.

JE;E;EK: "Ale j; je nem;m... zd; se. Aploutve tak; ne."

RYBY (spole;n;): "No tak to nelez do vody!"

Ryby pleskly ocasem do vody a odplavaly.

Nad U;ovkou a Je;e;kem krou;; Havran.

HAVRAN: "M;li jste se je;t; u;it plavat u ;ab, bl;zni."

Havran popadne na b;ehu jednu ;;bu a odlet;.


DRUH; JEDN;N;

SC;NAPRVN;

U;ovka a Je;e;ek kr;;ej; no;n;m lesem.

JE;E;EK: "Kam jdeme? (je sly;et houk;n; sovy) Je to tady tak d;siv;."

U;OVKA: "Akdo mi ;;kal, ;e chce j;t k m;m;? U; sis to rozmyslel? Nep;jde; k Moudr; Sov;?"

JE;E;EK: "P-p;jdu. Akdo to je?"

U;OVKA: "Nejmoud;ej;; a nejstar;; obyvatel na;eho lesa."

JE;E;EK: "Nau;; m; plavat? Kdo je to?"

Nedaleko se objev; n;kolik pohybuj;c;ch se sv;t;lek.

U;OVKA: "To jsou jen bloud;c; sv;t;lka, neboj se. Moudr; Sova t; nic nem;;e nau;it, ale m;;e ti ;;ci, co se m;;e; nau;it s;m, abys na;el svou maminku. Pokud to samoz;ejm; opravdu chce;."

Pohybuj;c; se sv;t;lka se neust;le skl;daj; do r;zn;ch siluet a rozpadaj; a osv;tluj; cestu kamar;d;m.

JE;E;EK: "Akdo to je?"

Dotkne se tlapkou jednoho sv;t;lka, to vysko;; jako m;;ek a pot; se za;ne kroutit kolem Je;e;ka.

U;OVKA: "Nev;m. Ale rozhodn; ne sv;tlu;ky, ty jsem vid;la i b;hem dne, vypadaj; jinak."

Je;e;ek a U;ovka se zastavili. Ve tm; blikaj; dv; obrovsk; o;i, bloud;c; sv;t;lka miz;.

U;OVKA: "Ahoj, Moudr; Sovo."

JE;E;EK: "Dobr; ve;er, Moudr; Sovo! Pros;m, pomozte mi setkat se s moj; maminkou, ona je na druh;m b;ehu. Sna;il jsem se nau;it plavat, abych p;eplaval ;eku, ale neusp;l jsem."

Sova neust;le blik;.

SOVA: "Ale to nep;jde, nejsi ryba ani had. Krom; toho je ;eka p;;li; rychl; a studen;. Nem;;e; ji p;eplout ani s;m, ani na voru."

JE;E;EK: "Co m;m d;lat?" (f;uk;)

Sova m;v; k;;dly.

SOVA: "Nau; se l;tat."

U;OVKA: "Ale Je;e;ek nen; pt;k! I kdyby ho ;pa;ek u;il, tak se to nepoda;;."

Sova p;ilet; k Je;e;kovi a prohl;;; si ho.

SOVA: "Lid; tak; nejsou pt;ci, ale mohou l;tat. Tak si i ty ud;lej k;;dla, aby ses t;epetal jako mot;l."

Vedle Je;e;ka usedl martin;; habrov; (rusky: no;n; pav; oko mal;, pozn. p;ekl.).

SOVA: "Bude; pot;ebovat okv;tn; l;stky m;s;;ku, st;;brnou pavu;inu, abys z nich u;il k;;dla, barvy letn;ho lesa, abys je nabarvil, pyl mot;l;, kter; tv;m k;;dl;m d; kouzlo a z;van tepl;ho v;tru, abys vzlet;l."

SC;NADRUH;

R;no. Okraj lesa. ;pa;ek sed; na v;tvi, U;ovka je obvinut; v prstenc;ch kolem n;.

U;OVKA: "Jak ch;pu, most neexistuje."

;PA;EK: "Ani jeden."

U;OVKA: "Zato j; jsem na;la zp;sob, jak se zbavit na;eho pichlav;ho p;;tele."


;PA;EK: "U;ovko, je to je;t; d;t;! Jak tak m;;e;?"

U;OVKA: ";pa;ku, ty m; d;s;;. Jen jsem ho pr;v; vzala k Sov;. N;; Je;ek brzy polet; dom;."

;pa;ek odlet; z v;tve, pak vzl;tne a vzn;;; se ve vzduchu proti U;ovce.

;PA;EK: "Jakto-odlet;?"

U;OVKA: "Stejn; jako te; ty. K;;d;lky tlesk-tlesk-tlesk."

;PA;EK: "Zbl;znila ses?! Je;ci neum; l;tat. Nem;li by l;tat! To nen; spr;vn;! Nebe pat;; n;m, pt;k;m. Nen; tu m;sto pro je;ky..."

U;OVKA: "Dob;e, jak v;;, plazila jsem se pomoct Je;e;kovi."

U;ovka se odpl;;;, jsou sly;et n;;ky ;pa;ka: "L;taj;c; je;ci... hr;za, to je... hr;za!"

SC;NAT;ET;

Lesn; m;tina, kolem k;ov;. Uprost;ed m;tiny je pa;ez, propleten; rozkvetl;m m;s;;kem (povijnice b;l; neboli m;s;;ek-pozn. p;ekl.), nad n;m krou;; mot;li. Je;e;ek poklekne p;ed kv;tinkou.

JE;E;EK: "Kouzeln; m;s;;ku, daruj mn;, pros;m t;, n;kolik sv;ch kv;tk;. Pomohou mi naj;t maminku. M;m ji moc r;d a chci za n;."

M;s;;ek p;ikl;n; k Je;e;kovi n;kolik nejv;t;;ch a nejkr;sn;j;;ch kv;tk;, Je;e;ek je sb;r; a tan;; spolu s mot;ly.

JE;E;EK: "D;kuji ti m;s;;ku. Tv; kv;tky mi pomohou splnit m;j sen, pomohou mi setkat se s maminkou."

JE;EK (pokra;uje v tanci): "Kr;sn; mot;li, pros;m v;s, pomozte mi nau;it se l;tat jako vy. D;ky v;m uvid;m svou maminku."

Je;ek dotancoval a v hejnu mot;l; se vrac; do sv;ho dome;ku, kde ho ;ek; U;ovka.

JE;EK: "U;ovko, na;el jsem je! P;esn; tam, jak jsi ;ekla. Jsou tak n;dhern;!"

U;OVKA: "Jako mot;l; k;;dla, kter; vyrob;;. Jsi ;ikovn;! Te; polo; kv;ty do dome;ku a jdi pro zbytek."

Je;ek, z;vaj;c, jde do dome;ku, mot;li l;taj; u vchodu.

JE;EK: "Amohu pozd;ji? Jsem unaven; a chci sp;t."

U;ovka vytahuje Je;e;ka z dome;ku, odh;n;je mot;ly.

U;OVKA: "Tys unaven; hledat svou maminku? Je;e;ku, „pozd;ji“ kv;tiny uschnou a bude; muset za;;t v;echno znovu."

JE;EK (zamra;il se): "J; v;m."

U;OVKA: "Pamatuje; si, kde ;ij; pavouci?"

JE;EK (z;v;): "To jo."

Je;ek kr;;; pod;l b;ehu a kdy; uvid; velkou pavu;inu, p;ipevn;nou k pob;e;n;m strom;m, zastav; se.

JE;E;EK: "Pracovit; pavou;ci, pros;m v;s, pod;lte se se mnou o st;;brnou pavu;inu. S jej; pomoc; si m;;u ud;lat k;;dla a let;t ke sv; mamince."

Je;e;ek za;;n; tancovat, v t;;e chv;li pavouci odv;jej; ;;st sv; s;t; a pot;, co ji svinuli do klubka, ji daj; Je;e;kovi.

JE;E;EK: "D;kuji v;m, pavouci, hodn; jste mi pomohli."

Je;e;ek se vrac; na b;eh ;eky a vid;, jak U;ovka sv;m dechem zah;;v; kv;tiny.

U;OVKA: "Pod;vej, v;bec neuvadly!"

JE;E;EK: "D;kuji ti, U;ovko, jsi opravdov; kamar;dka!"

U;OVKA(zaka;lala): "No, ano. Anyn; u;ij k;;dla, nenech;; p;ece mot;ly na tebe tak dlouho ;ekat?"

JE;E;EK: "Oh, a ;;m m;m ;;t? Sova nic ne;ekla..."

U;OVKA: "Pod;vej se na sebe, jsi cel; pokryt; bodlinkami."

Je;e;ek odlom; ze sebe bodlinku a za;ne ;it. Brzy jsou k;;dla hotova.

Je;e;ek vstal, oto;il se ;elem k lesu a promluvil k n;mu.

JE;E;EK: "Letn; lese, pros;m t;, daruj t;mto k;;dl;m sv; barvy, pomoz mi vr;tit se k mamince."

Za;;n; foukat v;tr a ze strom; pad; na k;;dla n;kolik r;znobarevn;ch list;, kter; je zbarvuj;.

JE;E;EK: "D;kuji ti za pomoc, d;de;ku lese. Te; jsou moje k;;dla jasn; jako u opravdov;ho mot;la."

U;OVKA: "Tak, pro dne;ek jsi ud;lal v;echno. Mot;li si vysta;; bez n;s. Ate; poj;me na ve;e;i, sb;rala jsem pro tebe bobule."

Je;e;ek a U;ovka m;;; k dome;ku.

U;OVKA: "V;;, Je;e;ku, ty a j; jsme si trochu podobn;. Kdysi jsem m;la tak; sen. Moc jsem cht;la vid;t mo;e, jen bylo v;dy p;;li; d;siv; opustit tento les.

B;eh ;eky, nad k;;dly l;taj; mot;li. Objevil se ;pa;ek a rozhl;dl se.

;PA;EK (ti;e): "Pod;vejme se, co jste vymysleli! Je;ci l;taj;! Kde jste to vid;li? Nejd;;ve polet; jeden, pak dal;;, a nakonec bude cel; obloha zapln;na je;ky. Kolik ;pa;k; zem;e, kdy; naraz; na jejich bodlinky?"

Za;;n; zob;kem chytat mot;ly.

;PA;EK: "To se nestane. Zachr;n;m v;echny pt;ky p;ed t;mto ne;t;st;m!"

;;st mot;l; sn;dl, ostatn; ulet;li.

;pa;kovi kru;; v ;aludku.

;PA;EK: "J;je. Sou;asn; jsem pove;e;el."

;PA;EK: "Tak. Bylo to zdrav; i chutn;. Nyn; ur;it; nikam nepolet;. Jeden je;ek v lese je lep;; ne; tis;c na obloze."

SC;NA;TVRT;

R;no, lesn; paseka. Je;e;ek a U;ovka dr;; k;;dla.

JE;E;EK: "Tepl; v;t;e, pros;m t;, daruj mn; sv;j z;van. Pomoz mi let;t k mamince, moc chci za n;."

Je;e;ek tancuje, n;zko vzlet;, ale pak bolestiv; spadne na bok.

JE;E;EK: "Ach, pro; jsem spadl? Pro; se mi to nepovedlo?"

Je;e;ek si t;e nara;en; bok.

U;OVKA: "Nev;m, tady, na okraji paseky, sp; Sova."

Je;e;ek a U;ovka jdou k dubu na konci paseky.

U;OVKA: Moudr; Sovo!"

V dutin; dubu se objev; ospal; Sova.


SOVA: ";;, tady jste... Je;e;ku, pro; neposlouch;;, co ti ;;kaj;? Zam;nit pyl mot;l; kru;en;m b;icha - je nejen nezodpov;dn;, ale tak; nebezpe;n;. V;dy; jsi mohl jsi zem;;t!"

Je;e;ek p;ich;z; bl;;e ke stromu.

JE;E;EK: "Moudr; Sovo, ale j; jsem nic nezam;nil!"

Sova vylet; z dutiny, d;v; se na Je;e;ka a m;our; o;ima.

SOVA: "Tak pro; jsi nevzl;tl?"

Je;e;ek za;ne f;ukat. Sova se sna;; pohladit ho k;;dlem po hlav;. U;ovka se plaz; na dub, aby l;pe v;echno vid;la.

SOVA: "No, no, ty. Dob;e, Je;e;ku. Zkus ud;lat k;;dla, jak; m;m j;. Vyrostl jsi, tak;e se ti to mo;n; povede."

Sova vyt;hne ze sv;ho k;;dla jedno p;rko.

SOVA: "Tady m;; pero a m;j souhlas. Zb;v; naj;t pe;; Havrana, pta;; cvrlik;n;, p;idat trochu v;n; dubov;ho mechu a poryv v;tru."

Sova vzl;tne a posad; se na okraj kmene stromu.

SOVA: "Ate; m; nech sp;t."

Sova se schov; v dutin;, U;ovka z;st;v; le;et na spodn; v;tvi.

U;OVKA: "N;kdy se mi zd;, ;e sv; recepty vym;;l; za pochodu. Pichl;;ku, mimochodem stoj;; u dubu."

Je;e;ek se pl;cne tlapkou po ;ele.

JE;E;EK: "Opravdu! Dubov; mech!"

U;ovka k;ve ocasem ze strany na stranu.

U;OVKA(p;em;;l; nahlas): "Pyl z mot;l; za kru;en; v ;aludku? Jak je tohle mo;n;?"

Je;e;ek se sklonil a polo;il Sov; p;rko ke ko;en;m dubu.

JE;E;EK: "Pros;m t;, pomoz mi, daruj m;m k;;dl;m v;ni dubov;ho mechu. Na nich se mohu dostat dom;, k mamince."

Je;e;ek tan;; kolem p;rka.

JE;E;EK: "D;kuji ti, d;de;ku Mechu. Nikdy jsem si nemyslel, ;e mi v;n; dubov;ho mechu tolik p;ipomene domov."

Je;e;ek a U;ovka odejdou, zpoza stromu vykukuje ;pa;ek, kter; odposlouch;val.

SC;NAP;T;

Les. Na v;tvi sed; Havran a ;pa;ek.

;PA;EK: "Havrane, jakto;e nerozum;; tomu, ;e je;ci na obloze jsou nebezpe;n;. Aco kdy; t; nebo tv; ml;;ata probodnou bodlinky? Jsou nemotorn; a neum; man;vrovat!"

Havran zamy;len; ;kr;be z;tylek k;;dlem.

HAVRAN: "No, j; nev;m, Sova se ho neboj;. Promi;, ;pa;ku, ale j; j; v;;;m v;c ne; tob;."

;pa;ek prudce vzl;tne z v;tve.

;PA;EK (rozzloben;): "Jak v;;, varoval jsem t;."

;pa;ek odlet;, na druh; stran; se objev; Je;e;ek.

HAVRAN: ";;, plavec p;i;el..."

JE;E;EK: "Dobr; den, str;;ku Havrane. Pros;m v;s, pomozte mi let;t k m; mamince. M;;ete mi k tomu darovat p;rko ze sv;ho k;;dla."

Havran si prohl;;; sv; k;;dla.

HAVRAN: ";eho se ti zacht;lo! Pt;ci jen tak nerozhazuj; pe;; ze sv;ch k;;del. Nau; se cenit pta;; pl;m;!"

Je;e;ek sklonil hlavu a posadil se vedle stromu.

JE;E;EK: "Promi;te, necht;l jsem v;s urazit. Chci jen uvid;t svou maminku. Moc ji m;m r;d."

Havran sl;t; k Je;e;kovi a posad; se vedle n;j.

HAVRAN: "Sotva ses jen nau;il plavat a chce; l;tat?"

JE;E;EK: "Ano."

HAVRAN: "D;m ti p;rko, pokud sl;b;;, ;e nepo;kod;; pt;ky."

JE;E;EK: "Samoz;ejm;, slibuji, str;;ku Havrane. Nechystal jsem se pt;k;m ud;lat n;co ;patn;ho, proto;e vy jste v;ichni moji kamar;di."

Havran vyt;hne ze sv;ho k;;dla p;rko a pod; ho Je;e;kovi.

HAVRAN: "Tady ho m;;. Bu; opatrn;, Je;e;ku, vypad; to, ;e m;; v tomto lese nep;;tele. A nezapome; na sv;j slib."

Havran odlet;, Je;e;ek se rozhl;;; kolem.

JE;E;EK: "Zd; se, ;e jsem zde n;kde vid;l ;pa;ka. M;;u ho po;;dat o pomoc s cvrlik;n;m. ;pa;ku, kde jste?"

;pa;ek p;il;t; k Je;e;kovi, Havran se vrac; s n;kolika pt;ky a sleduje je shora.

;PA;EK: "Je;ku, my ;pa;ci jsme se poradili a rozhodli jsme se, ;e ti na;e cvrlik;n; nedarujeme. Nedovol;me Je;k;m, aby n;m vzali oblohu."

;pa;ek odlet;, zn;m; Havran p;il;t; k Je;e;kovi.

HAVRAN: "My samoz;ejm; nejsme ;pa;ci a tak kr;sn; cvrlikat neum;me, ale pokus;m se ti pomoci."

Havran kr;k; nad k;;dly.

JE;E;EK: D;kuji v;m, jste opravdov; p;;tel;. D;ky v;m uvid;m svou maminku. D;ky."

Je;e;ek tancuje nad k;;dly.

Havran odlet;.

JE;E;EK: "P;jdu chytat poryv v;tru."

T;ET; JEDN;N;

SC;NAPRVN;

Lesn; paseka. Je;e;ek dr;; k;;dla v tlap;ch, vedle n;j se vine U;ovka.

JE;E;EK: "V;t;e, fouk;; v;ude a v;;, jak moc chci ke sv; mamince. Pros;m t;, pomoz mi. Daruj mi sv;j poryv, abych mohl vzl;tnout."

V;tr za;;n; foukat, Je;e;ek si obl;k; k;;dla a tan;;.

JE;E;EK: "Pravd;podobn; bych se m;l pokusit sesko;it z toho pa;ezu."

Je;e;ek vylezl na pa;ez, sesko;il z n;j a spadl.

JE;E;EK: "Nepovedlo se to... D;kuji ti za pomoc, drah; v;t;e. Omlouv;m se, ;e jsem t; znovu marn; obt;;oval."


Je;e;ek se sklopenou hlavou sund;v; k;;dla.

U;OVKA: "Nezoufej, pichl;;ku. Poj;me k Sov;."

Je;e;ek a U;ovka m;;; k dubu.

U;OVKA: "Sovo, probu; se."

Z dutiny vykukuje Sova.

SOVA: "V;m v;echno, v;m. Havran p;ilet;l a v;echno pov;d;l. Bude ti t;;ko bez pomoci pt;k;. Dob;e, mysl;m, ;e to zvl;dne;. V hou;tin; lesa v ba;in; roste dub a na n;m se zasekl pap;rov; drak. Vyjmi jej a oprav p;id;n;m modr; oblohy, sv;tla l;taj;c;ho sv;t;lka, odhodl;n; p;;tele a pomoci nep;;tele."

Sova se ukryje v dutin;.

JE;E;EK (k;i;; za n;): "D;kuji ti, Moudr; Sovo!"

Za stromem se schov;v; a odposlouch;v; ;pa;ek.

;PA;EK: "Moj; pomoci se nedo;k;, a; o tom ani nesn;!"

SC;NADRUH;

Okraj lesa, dub v ba;in;. Na jedn; v;tvi sed; ;pa;ek, proti n;mu trochu n;;e sed; ;pa;;ata.

;PA;EK: "My pt;ci nedovol;me je;k;m l;tat. Obloha je pro pt;ky! Je;ci se mus; plazit po zemi!"

;PA;;ATA(spole;n;): "Obloha je pro pt;ky!"

;PA;EK: "Do pr;ce, m; d;ti! Mus;me kolem tohoto dubu postavit z pichlav;ho trnovn;ku ze;, aby se je;ek nedostal k pap;rov;mu draku. Ned;me sv; nebe je;kovi!"

Pt;ci stav; ze; z v;tvi;ek trn;.

;PA;EK: ";;m vy;;; bude, t;m bezpe;n;j;; budou pt;ci."

Nad zd; l;taj; ;pa;;ata, kter; diriguje ;pa;ek. Bl;;; se k nim Je;e;ek.

JE;E;EK: ";pa;ku, pus;te m; k dubu! Pot;ebuji toho draka. J; nechci ubl;;it pt;k;m, chci prost; j;t dom;."

;PA;EK: "Kde jsi ztratil svou zmiji? Tento podvodn;k u; zradil i tebe? No, nakonec si uv;domila, kdo m; pravdu a nebude se n;m pl;st."


JE;E;EK: "To je U;ovka a ne zmije. Anen; podvodn;k."

;PA;EK: "Moje ml;;ata, chra;te nebe! ;e;te ho pry;!"

;pa;;ata klovaj; Je;e;ka, kter; se sto;il do koule.

;PA;EK: "To nic, ;pa;;ata moje, nedostane se p;es ze;. Je stejn; pichlav; jako tento je;ek.

Je;e;ek za;ne r;t tunel pod trnovou zd;, aby se dostal k dubu.

;PA;EK: "To se nestane! Zachr;n;m pt;ky! P;enesu toho draka na jin; strom. Nedostane; jej!"

Je;e;ek pokra;uje v ryt; d;ry pod zd;, sleduj; ho po jednom l;taj;c; ;pa;;ata, ;pa;ek let; k drakovi.

JE;E;EK: ";pa;ku, ned;lej to!"

;pa;ek vezme draka a pokus; se ho zvednout.

;PA;EK: "To zvl;dnu."

;pa;ek zvedne draka do vzduchu, ale ten ho t;hne dol;.

JE;E;EK: ";pa;ku, pus; jej!"

;pa;ek se sna;; p;en;st pap;rov;ho draka na z;dech, ale st;le kles;.

;PA;EK: "Zachr;n;m v;echna ml;;ata! Nedovol;m ti je zni;it!"

;pa;ek pad; na trnovou ze;, shora na n;j pad; pap;rov; drak.

JE;EK: ";pa;ku!"

V;echna ;pa;;ata se rozl;taj; na r;zn; strany, ;pa;ek se sna;; vzl;tnout.

JE;EK: ";pa;ku, p;esta;!"

Je;e;ek rozeb;r; ze;, ;pa;ek, kter; se sna;; dostat ven, se st;le v;ce a v;ce zamot;v;.

;PA;EK: "Necho; ke mn;! M; v;rn; d;ti, nepou;t;jte ho ke m;!"

JE;EK (pokra;uje v rozeb;r;n; v;tv;): "V;ichni odlet;li. Z;stal jsi s;m."

;pa;ek se zastav; a v;e lhostejn; sleduje.

JE;E;EK: "Bu; trochu trp;liv;, skoro jsem to zvl;dl. Au, moje tlapka!"


Je;e;ek se popadne za tlapu.

Pap;rov; drak sl;t; ze zdi a u; je vid;t ;pa;ka, jeho; k;;dlo je probodnuto trnem.

JE;E;EK: "No, dostal jsem se tam."

Je;ek vyt;hne zran;n;ho ;pa;ka a klade ho na pap;rov;ho draka.

;PA;EK: "Nepovedlo se mi to..."

JE;E;EK: "Bez tebe bych to nedok;zal. Bylo by pro m; t;;k; dostat draka ze stromu s;m, tak;e d;ky."

Je;e;ek t;hne ;pa;ka na drakovi ke b;ehu. Zpoza ke;; vykukuj; blikaj;c; sv;t;lka a jedno p;il;t; k Je;e;kovi.

JE;E;EK: "Pod;vej, sv;t;lko!"

Je;e;ek se zastav;.

JE;E;EK: ";pa;ku, bu; tro;ku trp;liv;, pros;m."

Je;e;ek b;;; ke sv;t;lk;m, zran;n; ;pa;ek z;st;v; le;et na drakovi.

JE;E;EK: "Po;kejte, neubl;;;m v;m!"

Sv;t;lka se rozl;taj; r;zn;mi sm;ry.

JE;E;EK: "Sv;t;lka, pros;m v;s, darujte mn; jedno z v;s sv; sv;t;lko. Pot;ebuji je, abych si sv;til na cestu k m; mamince. Pomozte mi, pros;m v;s."

Jedno ze sv;t;lek vede Je;e;ka k dal;;mu ke;i, Je;e;ek se tam d;v;.

JE;E;EK: "P;ni! Amohu si vz;t jedno sv;t;lko? Posv;t; mi na cestu."

Jedno sv;t;lko vlet; do otev;en; dlan; Je;e;ka.

JE;E;EK: "Moc v;m d;kuji za pomoc."

Je;e;ek se spolu se sv;t;lkem vrac; ke ;pa;kovi a pap;rov;mu draku.

JE;E;EK: "Te; budeme m;t mnohem jasn;ji."

SC;NAT;ET;

B;eh ;eky, dome;ek Je;e;ka.. U;ovka se sto;ila do klubka na b;ehu. Je;ek jde k n;.


U;OVKA(plaz; se naproti): "Aco to je je;t; za p;;lohu k drakovi? Pro; jsi ho sem p;it;hl? Jede;, otravn; sv;t;c; moucho!" (odh;n; sv;t;lko).

Je;e;ek se zastav;.

JE;E;EK: "Je zran;n;. Nemohl jsem ho nechat v probl;mech."

U;OVKA(ukazuje ocasem na ;pa;ka): "Ale tenhle t; nech; b;t."

JE;E;EK: "J; ale nechci ud;lat tot;;. Mus;me pomoci ;pa;kovi, je zran;n;."

U;OVKA: Pro;?Aby ti zase br;nil? I kdy;- je to na tob;."

U;ovka a Je;e;ek si prohl;;ej; k;;dlo ;pa;ka.

;PA;EK: "Je;e;ku, omlouv;m se ti, kv;li mn; jsi nemohl vzl;tnout. To j; jsem sn;dl mot;ly."

U;OVKA: "Na;el jsi n;co, ;;m p;ekvapit! My jsme u; d;vno v;echno pochopili." (Obrac; se k Je;e;kovi): "Rozt;hni mu k;;dlo, vyt;hnu trn. Moucho, posvi; m;."

K U;ovce p;il;t; sv;t;lko, U;ovka vyt;hne z k;;dla ;pa;ka trn.

Je;e;ek se sm;je.

JE;E;EK: "To nen; moucha, je to ;iv; jisk;rka ze sv;t;c;ho kv;tu kapradiny. Abude sv;t;lkem na m;m drakovi. Toto sv;t;lko mi posv;t; na cestu.

U;OVKA: "U; ch;pu, pro; jsem je ve dne nevid;la, kaprad; kvete jen v noci."

Je;e;ek a U;ovka obvazuj; ;pa;kovi zran;n; k;;dlo.

U;OVKA: "Hotovo. V;tej v rodin; nel;taj;c;ch obyvatel lesa, ;pa;ku. Zat;m m;;e; zapomenout na oblohu."

U;ovka vede Je;ka k drakovi, trochu stranou je sly;et vzdych;n; ;PA;KA: „Jak te; ;;t?! Co te;?..."

U;OVKA: "Je;e;ku, nev;m, jestli ;pa;kova z;chrana st;la za to, ale zat;mco jsi ho t;hl, tv;j drak ztratil ocas a cel; l;tka na jeho z;dech se roztrhala."

Je;e;ek prohl;;; draka.

U;OVKA: "Co bude; d;lat? P;jdeme se poradit k Sov;?"

JE;E;EK: "Ne. Zvl;dnu to s;m. Bodlinky m;m, st;;brn; pavu;inka z;stala. L;tku za;iju."

Je;e;ek se posad;, aby draka za;il, sv;t; mu sv;t;lko.

U;ovka m;;; ke ;pa;kovi.

U;OVKA: ";pa;ku, uklidni se. Brzy bude; moci znovu l;tat, na;t;st; nebudeme muset spolu zimovat. Ate; jdi ke sv;m, abys neru;il klid lesa."

SC;NA;TVRT;

Lesn; paseka. Je;e;ek stoj; vedle pa;ezu, na pa;ezu le;; pap;rov; drak, vystaven; slune;n;m paprsk;m.

JE;E;EK: "Obloho bezedn;, pros;m t;, daruj na;emu drakovi kousek sebe a sv;ho modra. Nad;l mu chu; l;tat."

Je;ek tan;; kolem draka, slune;n; paprsky na n; dopadaj; skrz mraky.

JE;E;EK: "Spravedliv; v;t;e nad;je, pros;m t;! Daruj na;emu drakovi schopnost p;ekonat nep;;ze; osudu! Dop;ej mu dosa;en; c;le p;es jak;koli p;ek;;ky!"

Je;e;ek dotan;;.

JE;E;EK: "D;kuji v;m, ;e m; st;le v;;;te, kamar;di moji. D;kuji v;m, ;e mi pom;h;te let;t k mamince!"

Na pasece se objevuje U;ovka. .
U;OVKA: "Je;e;ku, b;; do dome;ku a schovej draka! Polet; sem pt;ci, cht;j; jej zni;it. ;pa;ek se sna;; p;esv;d;it ;pa;;ata a vysv;tlit jim, ;e nejsi nebezpe;n;, ale nikdo ho neposlouch;. U; nen; v;dcem hejna."

Je;e;ek se rozhl;;;.

JE;E;EK: "Nestihneme to, mus;m let;t hned."

U;OVKA: "Ale drak je;t; nen; hotov!"

JE;E;EK: "Nem;m na v;b;r."

U;ovka se plaz; na pa;ez a d;v; se do d;lky.

U;OVKA: "Mus;me j;t na kopec..."

JE;E;EK: "Sp;chejme!"

SC;NAP;T;

Kopec. Je;e;ek a U;ovka ve sp;chu prozkoum;vaj; vrchol kopce, Je;e;ek m; v tlap;ch pap;rov;ho draka.

JE;E;EK: "Nena;el jsem nic, co by mohlo b;t ocasem draka."

U;ovka se zastav;, n;sledovan; Je;e;kem.

U;OVKA: "To znamen;, ;e se mus;m st;t t;mto ocasem j;. Pod;vej, m;m jen hlavu a ocas."

JE;E;EK: "U;ovko, ale to je velmi nebezpe;n;. To ti nemohu ud;lat."

U;OVKA: "Je;e;ku, rozhodla jsem se u; d;vno. Od za;;tku jsem v;d;la, ;e jsi pro m; nebezpe;n;. Je;ci se v;dy ;ivili u;ovkami, jsme nep;;tel;. Proto nyn; ;ijeme na opa;n;ch stran;ch ;eky."

Je;e;ek si sedne na zem.

JE;E;EK: "Ale pro; jsi m; tedy zachr;nila?"

U;OVKA: "Asi proto, ;es k;i;el velmi hlasit; a u;ovky nemaj; r;dy hluk. Nev;m. Asi to bylo spr;vn;."

U;ovka se d;v; do d;lky.

U;OVKA: "Let; sem pt;ci. Mus;; se rozhodnout hned."

Je;e;ek vstane a narovn; draka.

JE;E;EK: "D;kuji ti, kamar;dko."

U;OVKA: "Je;e;ku, tv;j drak je p;ipraven. Nyn; m; odhodlanost p;;tele i pomoc nep;;tele. Le;me."

U;ovka se dr;; draka zuby, Je;e;ek zrychluje, sko;; z kopce a let;.

JE;E;EK: "U;ovko, pod;vej, jak je to kr;sn;! I les, i ;eka, i kopec ... Pt;ci! U; jsou vedle n;s!"

K drakovi se bl;;; hejno ;pa;k;.

;PA;EK: "D;ti moje, p;esta;te! M;lil jsem se, je;ek nen; nebezpe;n;. Nesebere n;m oblohu."

MLAD; V;DCE HEJNA: "U; jsme d;vno vyrostli a o v;em rozhodujeme sami. Na obloze nebudou ;;dn; je;ci. Za;to;te!"

Hejno za;;n; klovat Je;e;ka i U;ovku.

JE;E;EK: ";pa;ku, pomoz U;ovce. Rozklovaj; ji."


;pa;ek se sna;; ochr;nit U;ovku, br;n; ji k;;dly p;ed hejnem pt;k;, n;kolik mlad;ch ;pa;k; mu pom;h;.

JE;E;EK: "U;ovko, ty se jen pevn; dr;. Pomohou n;m.

;PA;EK: "D;ti, to je U;ovka! P;ece ji zn;te!

MLAD; V;DCE HEJNA: "Pom;h; je;kovi, to znamen;, ;e je zr;dce a nep;;tel."

V;dce hejna klovne U;ovku a ta spadne do ;eky, p;es kterou let; drak.

JE;EK: "U;ovko! U;ovko!"

;PA;EK (obrac; se na pt;ky, kte;; mu pom;haj;): "D;ti, bra;te je;ka a draka."

Hejno nad;le klove Je;e;ka a draka a zp;sob;, ;e se v n;m objev; d;ry. Drak za;;n; padat na druhou stranu ;eky.

JE;E;EK: ";pa;ku, zachra; U;ovku, pomoz j;! Au!"

;PA;EK: "D;ti moje, dr;te draka, aby nespadl."

Hejno klove Je;e;ka, draka i ;pa;ka s jeho pomocn;ky.

JE;E;EK: "U; jsme skoro tam, vydr;te."

;PA;EK: "Je to st;le p;;li; vysoko."

JE;E;EK: "To nic, zvl;dnu to."

Je;e;ek sko;; z draka na b;eh, drak spadne do ;eky a odpluje.

Hejno ;pa;k; nad nimi ud;lalo n;kolik kruh; a odlet; pry;.

SC;NA;EST;

B;eh ;eky. Na sam;m kraji vody sed; zran;n; unaven; Je;e;ek a n;kolik pt;k;, veden;ch ;pa;kem. Jsou rozcuchan;, n;kte;; z nich zran;n;.

Nad okrajem ;eky se objevuj; je;ci.

V;DCE JE;K;: "Zde jsou! V;ichni ke m;!"

;PA;EK: "Vst;vejte, ;pa;ci, bitva je;t; neskon;ila..."

Unaven; vst;v;. Pt;ci se ;ikuj; do hejna za ;pa;kem.


JE;E;EK: ";pa;ku, to jsou je;ci jako j;!"

;PA;EK: "Ne, tebe j; zn;m, jsi laskav;, a tohle jsou dosp;l; nebezpe;n; je;ci... My, pt;ci, v;me dob;e, ;eho jsou schopni."

JE;E;EK: "Pak jsem s v;mi..."

Rozpu;t;n;m bodlin zakr;v; sebou ;pa;ky.

Je;ci se val; z kopce dol; a zastavuj; se p;ed nimi. V;ichni jsou ti;e, nehnut; stoj;, prohl;;ej; si jeden druh;ho.

V;DCE JE;K;: "Co tady d;l;te, ;pa;cci? Vy sem nepat;;te! Vra;te se dom;."

P;ed je;ky vystoup; Je;icha a pozorn; se d;v; na Je;e;ka.

JE;ICHA: "Syn;;ku, jsi to ty?!"

JE;E;EK: "Mami! Maminko! Na;el jsem t;!"

Pohybuje se k n;...

Je;icha hlad; JE;E;KApo hlav;.

JE;ICHA: "Sledovala jsem let a jsem na tebe tak py;n;, synku. V;;ila jsem, ;e jsi schopen b;t hrdinou, ale nedok;zala jsem si ani p;edstavit, ;e se nau;;; l;tat."

JE;E;EK: "Tolik jsem se cht;l vr;tit dom; a naj;t t;. Abez pomoci m;ch p;;tel (Je;e;ek ukazuje na ;pa;ky) bych to nedok;zal. Ale ztratil jsem toho, kdo byl ochoten za m; ob;tovat sv;j ;ivot. U;ovka spadla..."

JE;ICHA: "U;ovka? Ty se boj;; o j;dlo?"

Je;e;ek za;ne k;i;et.

JE;E;EK: "Ne! Je nejodv;;n;j;; a nejsiln;j;;! U;ovka je moje kamar;dka! Bez n; bych t; neuvid;l."

Je;icha obj;m; Je;e;ka.

JE;ICHA: "Asi to byla opravdu velmi odv;;n; a hodn; U;ovka. Poj;me dom;, syn;;ku. D;ky sv; odvaze a p;;tel;m jsi doma."

;pa;ek p;ich;z;; k Je;e;kovi.

;PA;EK: "Neboj se, Je;e;ku. Mysl;m, ;e U;ovka je na;ivu. V;dy; spadla do ;eky a u;ovky um;

plavat."

JE;E;EK: "U;ovka mi ;ekla, ;e v;dycky moc cht;la vid;t mo;e. Mo;n; si spln; sv;j sen. Ale douf;m, ;e se vr;t;."

Je;ek se pod;v; na ;eku a pak se oto;; ke ;pa;kovi.

JE;E;EK: ";pa;ku, pt;ci, d;kuji v;m za pomoc. Kam te; polet;te? Vr;t;te se nebo z;stanete?"

;PA;EK: "Nev;m. Je to tu nebezpe;n;, ale nem;me se kam vr;tit. Nyn; jsme v;ude ciz;."

JE;E;EK oslovuje shrom;;d;n; je;ky.

JE;E;EK: "Je;ci! Tito pt;ci m; zachr;nili a riskovali sv; ;ivoty. Pros;m v;s, abyste jim dovolili tady z;stat, ru;;m za n;."

Je;ci souhlasn; p;ik;vli. Je;e;ek se vrac; ke ;pa;k;m.

JE;E;EK: "Z;sta;te, kamar;di. V;; domov te; bude tady."

EPILOG

Les. Star; ;pa;ek sed; na strom; a u;; mal; ;pa;;ata.

;PA;EK: Kdysi ;pa;ci bojovali s je;ky o oblohu a zemi pod n;. Av t;to v;lce nebyli ;;dn; v;t;zov; ani pora;en;, proto;e obloha nem;;e nikomu pat;it. Amy, pt;ci, jsme to pochopili d;ky jednomu mal;mu je;e;kovi a odv;;n; u;ovce. Od t; doby ;ij; pt;ci a je;ci v m;ru.

;PA;;ATA(spole;n;): "D;de;ku ;pa;ku, pov;zte n;m ten p;;b;h. D;de;ku ;pa;ku, pov;zte n;m o Je;e;kovi a U;ovce. To je takov; je;ek jako ti, kte;; ;ij; s n;mi v lese?"

;pa;ek pohlad; jedno ;pa;;tko k;;dlem na hlav;.

;PA;EK: "Ano, te; ;ijeme pobl;; a ;pa;ci se u; je;k; neboj;. Ale p;esto na n; st;le nem; cenu padat, jsou tak pichlav;, jako kdysi."

Vedle ;pa;ka si na v;tev sedl Havran.

HAVRAN: ";pa;ku, tys za;al sv;m d;tem znovu vypr;v;t sv; bajky?"


2019