Женщине на чешском

ЖЕНЩИНЕ (чешский)

Латинскими буквами

Ani dne klidu – stale v letu:
Hned tasky vleces, hned pradlo mas,
Nezvane hosty prijimas,
Po nich dum opet urovnas…
A pak – zas vsechno stejne - usinas.

Bezi hodiny a roky leti,
Utikaji desetileti.
A chce se k pazi pritisknout…
K litosti vsech vsak lide lzou
Ze laskou je krasni cely svet ,
Ze zivot s ni je jako med…
Ach, kdybych tak mohla laskou vzplat,
Mohla bych i slona milovat.

Ale neni lasky – to je sen,
Take ne pro kazdeho.
A mne v nedeli, v patek, kazdy den
Sen tento neni povolen:
Zakonny muz – majitel tela
Mou dusi nezna, nepoznal.
Nam zivobyti shani dal
(Po pravde – nic vyznamneho).

Je casto velmi rozladeny,
K cizim pohostinny,
Ve svych vztazich zamereny
Ke svym pribuznym – ma je rad.
Jako majitel pak nuti mne
Milovat jeho pribuzne.
Hlupak! – vubec nechape,
Ze sotva zvladam veci sve.

Ze jsem clovek, ze snila jsem
O zivote velmi odlisnem,
Takovem, jak v knihach byva,
Take o jine lasce jsem si snila.

Mym hrdinou byl vzletny
Silny a odvazny rek na koni.
A dostal se mi velmi panovacny,
Co mlati sebou bez vasni
Strachem je kdesi u dna skrceny
Vubec ne ten, kdo srdce naplni.

Je pro me tezke najit mir a klid,
Primet se v citech zivorit.
Jo, kdybych tak mohla laskou vzplat,
Vratila bych zivot tisickrat.

Ale mam strach menit zvyky,
Zbytecne ztracet, co prozite.
А zivot? Je to slozite:
Rytire neni – mas to zle.
Deset let prejde – najdu klid,
Zvolna si zvyknu neblouznit…
Cela jsem v slzach. Musim je smyt –
Hoste uz maji zazvonit.

Preklad: Vlasta Saveleva