Импортдин туфлияр

Цава   цIун  ялав   къекъвезвай   гатун   са   юкъуз   зи   патав   са   мус   ятIани,   са   гьина   ятIани,   са   гьикI   ятIани    цен   галукьай   хьтин    мукьва – кьили,   мадни   ачухдиз    лагьайтIа,  вичиз   хийир   авайла,   зи   кIеви   яр – дуст   жедай   са   хванаха   атана.
       - Ваз  вуч   аватIа   чидани,  киши? – кьуьнт   эцяна   ада  зи  къва-ла. -  КIвачин   къапарин   туьквендиз   35  манатди   гуз   импортдин  туфлияр   хтанва.  Туфлияр   туш   гьа!   Фран-циядин!   Медел-нияр! Кардинал   Ришельедиз   вичин   девирда   ахварайни   такур  хьтин-бур.  Тади   ая!
         Зун   ада,  гьич   сив   ахъайдай    мумкинвални   вугун   тавуна, фуртна    къецел   акъудна.   Куьчедани   завай   рахаз   хьанач – зи  яр-дустуни   зун   са   куьнизни   килиг   тавуна,  ругун   хьиз,  вичихъ галаз   галчIурзавай.
          Ингье   туьквенни.  Амма   ичIи   хьанвай   туьквен,  дезгедихъ-ни   сив   къакъунариз   акъвазнавай   гьажилеглег   хьтин   са   яргъи,   шуькIуь   итим   акурла,   зи   кефияр   садлагьана   чIур  хьа-на,  на   лугьуди,   зун   гьамамдай   акъудна   холодильникда   туна.
          - Б – б- ес   ту-ту-туфлияр   гьи- гьи- кI-  хьана? – мез  сарарихъ галкIиз   хабар   кьуна   за   миресдивай.
          - Зун   галайла,   ваз   кичIе   жемир.  Вун   хьтинбуруз   туфлияр  куьтягь    хьанва,   амма   зун   хьтин   кар   чидайбуруз   ваъ.  Яда,  за  исятда    дезгедин    кIаникай   туфлияр   анихъ   амукьрай,   Морок –кодин   апельсинар   акъудиз   тада.
          Чун   кьведни   «гьажилеглегдин»   патав   агатна. Дустунин   га фари   руьгь   кутунвай   завай   эхи   ийиз   хьанач :
          - Я   стха,   квез   импорт. . . –  и   арада   миресди   зи   хъуьтуьл  чкадай   цIай   акъудна :
          - Ви   балабан   агала!
          - Куьне   вуч   лагьанай? -  хабар   кьуна   «гьажилеглегди»  мад завай.
          - Я   кас,   затIни.  Им   портрет   яни   лугьузвай   за,   тахьайтIа  шикил? -  са   жуьре   жаваб   гана   за,   цлал   тIуб   туькIуьрна.

                - 2 -   
          РикIяй   жува-жувазни,   импортдин   туфлийризни   экъуьгъиз  зун    кьулухъ   хъхьана.   Гила   зи   дустуни   вичин    писпи    худда  тунвай,   амма   абурун   куш-кушдин   ван   заз   хьанач. . .
          Са   пуд    декьикьадилай    дезгедал   туфлияр   атана.    Тадиз  за   35   манат   пул   гьисабна,  «гьажилеглегдини»   тадиз   туфлияр дезгедин   кIаник   кухтуна.
          КIвачер   гъуьргъуь   хьайи   зун  са   тIимил   амай   ярхар   жез, амма   и   сефердани   заз   куьмек   жувандакай   хьана.  Чан  жуван итим!  Кар   чидай!   Гъавурда   гьатнавай!   КIелни   тавунвай!   Дип-лом   вилеризни   такунвай,   амма   чилерин   кIаникай   фидай!  Зи  хъултухда  амай   вад   манат   алава   яз   «гьажилеглегдин»  жибин- диз   агакьдалди,   туфлияр   зи   хъуьчIуьк   акатна.
         - Гила   гьикI   я? -  къецел   экъечIайла,   жузуна   ада   завай.
         - Чуьхвена   кIанда.   Туфлияр   туш   гьа. . .   Модада  авай   им-портдин,   садазни   гьат   тийизвай. . .  Французский   лак. . .
         - 40   манатни   пис   туш, -  давамарна   за.
           Гила  завни   дамах   хьанвай.  Зи  пеше   кимел   туфлияр  алаз инихъ- анихъ   камар   ягъун  тир.  Амма   зи   шадвал   яргъалди  фе-  нач.  Кьве   йикъалай   зун   чекмечидин   патав,   тарсунай   «кьвед» къачунвай   аял   хьиз,  кьил   агъузна   акъвазнавай.   Чекмечидини  лап   гьа   муаллимди   хьиз   заз   несигьатар   гузвай.
         - Гьайиф   хьи,-  лугьузвай  ада   кьил   галтадиз, - лак   Француз- ски   я. . .  амма,   гьм,  клей   чиди   яна   кIанда.
          Гьакъи   яз   са   къацу   чар,   яни   пуд   манат   гана.  Са   кепек- ни   кими   тушиз.
          Са    базардин    йикъарилай    зун    мад    чекмечидин    патав   акъатна.   Ада   зун   лап   вичин   куьгьне   хванахва   хьиз   къарши-ламишна. И  сеферда  ада   туфлияр  гзаф   назикбур   тирди   къейд- на   ва   6 манатни   30 кепек   тIалабна.
          Чекмечидин   будкадай   экъечIайла,   зун   ахьтин   марфадик  акатна   хьи,   зи   назик   туфлияр   хъчадин    афарар    хьиз   гватна. Гьелбетда,   капремонт   тавунмаз   чкадиз   хкведайвал   тушир.
          Зи   жибиндай   мад   8  манатни   20  кепек   фенатIани,  абур  халис   туфлийриз    ухшар    амачир.   ЯтIани    абур    импортнибур  тир   эхир,   чебни   модада   авайбур.

                - 3 - 
          Низ   чидай   туфлийри   зи   кьилел   мад   вуч   акъуддайтIа – абурун   кIанер   лидин   пинеяр   хъиядай   кьван   яцIу   хьунивай  зи   жибин   кьелечI   жезвай,   амма   гена   абур   кицIи,   заз   гуь-гъуьнлай   чир   хьайивал,   «гьажилеглегдин»   Алабаша   тухвана.
Туфлийрин   къимет   саки   60  манатдив   агакьнавай.   Яраб  кицIи  тухваначиртIа,  импортдин  туфлияр   мад   заз  квяй   акъваздайтIа.
          Амма   са   карди   зи   рикIиз   сабур   гана:  зун   хьиз   амай  муьштериярни   «чухвай»  гьажилеглег   хьтинди   эхирни,   ракьара гьатна.  Дугъриданни,  им   «чуьхуьн»   тавуна   таз   жедай   вакъиа   тушир.   Гьавиляй   зун   са   мус   ятIани   цен   галукьай   миресдин   кIвализ   рекье   гьатна.





















                1975 – йис.